|
|
Prevention of cellular aging in vitro
Kubovčák, Matej ; Černý, Jan (vedoucí práce) ; Ryšánek, David (oponent)
Tato bakalářská práce zkoumá základní komponenty procesu stárnutí a jejich význam v různých systémech buněčných kultur. Jsou zde diskutovány signální dráhy řídící tyto procesy, a bylo identifikováno několik cílů, které by mohly být potenciálně zajímavé pro případnou intervenci. Stárnutí je popsáno v rámci evolučního paradigmatu, aby poskytlo celkový rámec pro pochopení různých procesů stárnutí a jejich vysvětlení. U několik divokých zvířat bylo pozorováno úspěšné zpomalení stárnutí, což dokazuje, že případné intervence mohou být úspěšné. V práci je poskytnut imunologický kontext k zdůraznění důležitosti stárnutí in vivo a jsou popsány imunitní systémové mechanismy dlouhověkosti pro potenciální využití. Zásadním negativním faktorem spojeným se základními mechanismy stárnutí je ztráta buněčné identity. Tato práce může sloužit jako výchozí bod pro hlubší výzkum kultivačních metod, čímž se otevírají dveře technologiím typu kultivovaného masa a umělých orgánů, vyžadujících bezprecedentní proliferaci buněk. Klíčová slova buněčná identita, in vitro kultury, kmenovost, stárnutí, zvrácení stárnutí
|
|
|
Vliv derivátů pyrazinu na obsah sekundárních metabolitů v in vitro kulturách rostlin - III.
Blahnová, Kristýna ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Karlíčková, Jana (oponent)
Jednou z možností, jak zvýšit produkci sekundárních metabolitů v rostlinných kulturách pěstovaných in vitro, je metoda elicitace. V této diplomové práci byl testován vliv abiotického elicitoru z třídy derivátů pyrazinu 1-benzyl-3-(pyrazin-2-yl)urey na produkci flavonolignanů silymarinového komplexu a flavonoidu taxifolinu u in vitro rostlinné kultury Silybum marianum (L.) Gaertn. Deriváty pyrazinu jsou zkoumané pro své herbicidní vlastnosti, elicitace tedy probíhá v důsledku vyvolání stresu. Tkáňové kultury byly pěstované na živném médiu dle Murashigeho a Skooga s přídavkem růstového regulátoru kyseliny α-naftyloctové. Elicitace probíhala jak na kalusových, tak na suspenzních kulturách. Elicitor byl použit ve třech různých koncentracích: c1= 100,0 mg/100 ml; c2= 10,0 mg/100 ml; c3= 1,00 mg/100 ml. Jednotlivé vzorky se odebíraly vždy po 6, 24, 48, 72 a 168 hodinách působení elicitoru. Kontrolní vzorky jen po 6, 48 a 168 hodinách. Kalusové a suspenzní tkáně se usušily a následně pomocí methanolu extrahovaly. Stejným způsobem se odebíraly i vzorky živných médií. Pro stanovení obsahu sekundárních metabolitů byla využita metoda HPLC se spektrofotometrickým detektorem. Flavonolignany silybin A ani silybin B nebyly detekovány v žádném z analyzovaných vzorků. Nejvyšších hodnot obsahu sekundárních...
|
|
|
Kultury léčivých rostlin in vitro - XVI
Sedláčková, Veronika ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Martin, Jan (oponent)
Kultury léčivých rostlin in vitro - XVI Tématem této diplomové práce je ovlivňování produkce sekundárních metabolitů explantátové kultury Silybum marianum, (L.) Gaertn. metodou elicitace. Účelem bylo zjistit, zda zadaný abiotický elicitor 5-terc-butyl-N-(4- chlorbenzyl)pyrazin-2-karboxamid zvýší produkci flavonolignanů explantátové kultury. Experiment byl prováděn in vitro na kalusových a suspenzních kulturách léčivé rostliny Silybum marianum za použití živného média Murashigeho a Skooga s přídavkem 10 mg/l α-naftyloctové. Elicitor se přidával ve formě roztoku o třech různých koncentracích (C1 = 3, 292.10-3 mol/l, C2 = 3, 292.10-4 mol/l a C3 = 3, 292. 10-5 mol/l) a působil po dobu 6, 12, 24, 48, 72 a 168 hodin. Obsah flavonolignanů byl zjišťován pomocí HPLC. Maximální produkce flavonolignanů (0, 280 mg.g-1 DW) v kalusové kultuře nastala po 24 hodinách působení elicitoru o koncentraci C2 = 3, 292.10-4 mol/l, kdy byl zjištěn zároveň nejvyšší obsah silychristinu. Druhé nejvýznamnější zvýšení obsahu flavonolignanů (0, 271 mg.g-1 DW) v kalusové kultuře nastalo po 12 hodinách působení elicitoru o koncentraci C3 = 3, 292.10-5 mol/l, kdy došlo také k nejvyššímu nárůstu obsahu silydianinu a silybinu B. Maximální obsah flavonolignanů (1, 871 mg.g-1 DW) v suspenzní kultuře byl zjištěn po 48 hodinách elicitace roztokem...
|
|
|
Vliv derivátů pyrazinu na obsah sekundárních metabolitů v in vitro kulturách rostlin - III.
Blahnová, Kristýna ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Karlíčková, Jana (oponent)
Jednou z možností, jak zvýšit produkci sekundárních metabolitů v rostlinných kulturách pěstovaných in vitro, je metoda elicitace. V této diplomové práci byl testován vliv abiotického elicitoru z třídy derivátů pyrazinu 1-benzyl-3-(pyrazin-2-yl)urey na produkci flavonolignanů silymarinového komplexu a flavonoidu taxifolinu u in vitro rostlinné kultury Silybum marianum (L.) Gaertn. Deriváty pyrazinu jsou zkoumané pro své herbicidní vlastnosti, elicitace tedy probíhá v důsledku vyvolání stresu. Tkáňové kultury byly pěstované na živném médiu dle Murashigeho a Skooga s přídavkem růstového regulátoru kyseliny α-naftyloctové. Elicitace probíhala jak na kalusových, tak na suspenzních kulturách. Elicitor byl použit ve třech různých koncentracích: c1= 100,0 mg/100 ml; c2= 10,0 mg/100 ml; c3= 1,00 mg/100 ml. Jednotlivé vzorky se odebíraly vždy po 6, 24, 48, 72 a 168 hodinách působení elicitoru. Kontrolní vzorky jen po 6, 48 a 168 hodinách. Kalusové a suspenzní tkáně se usušily a následně pomocí methanolu extrahovaly. Stejným způsobem se odebíraly i vzorky živných médií. Pro stanovení obsahu sekundárních metabolitů byla využita metoda HPLC se spektrofotometrickým detektorem. Flavonolignany silybin A ani silybin B nebyly detekovány v žádném z analyzovaných vzorků. Nejvyšších hodnot obsahu sekundárních...
|
|
|
Vliv methylviologenu na produkci sekundárních látek v in vitro kultuře Fagopyrum esculentum, odrůda Bambi
Vlachová, Veronika ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Karlíčková, Jana (oponent)
9 ABSTRAKT Předmětem této práce bylo hodnocení vlivu abiotccého elicitoru na producci secundárních metabolitů v in vitro culturách pohancy obecné. Cílem bylo zjisttt zda methylviologen zvyšuje producci rutnu v calusových a suspenzních culturách Fagopyrum esculentum Moench var. Bambi. Pocus byl proveden na culturách cultvovaných na živném médiu podle Murashigeho a Scooga s přídavcem 2t4-dichlorfenoxyoctové cyseliny (2t4-D) o concentraci 1 mg/l jaco růstového regulátoru. Ke culturám byl přidáván 1 ml ethanoliccého roztocu methylviologenu ve třech různých concentracích: c1 = 100t0 mg/100 mlt c2 = 10t0 mg/100 ml a c3 = 1t0 mg/100 ml a byly elicitovány po dobu 6t 12t 24t 48t 72 a 168 hodin. Ke controlním vzorcům (bez přídavcu elicitoru) byl přidán 1 ml ethanolu 96 % a vzorcy byly odebírány po 6t 24t 72 nebo 168 hodinách. Po uplynulé době byly cultury odebrányt vysušeny a uschovány pro pozdější stanovení obsahu rutnu. Předmětem práce byla i analýza vylučování rutnu do živného média. Obsah rutnu ve všech vzorcích byl později vyhodnocen pomocí HPLC. V této práci nebyl pozorován žádný zásadní nárůst v producci rutnu culturami pohancy po expozici elicitorem. Maximální obsah rutnut cterý byl detecovánt byl 0t1 mg/g DWt tedy spodní hranice detecovatelnostt a byl nalezen v suspenzních culturách ve třech případech; při...
|
|
|
Vliv methylviologenu na produkci sekundárních látek v in vitro kultuře Genista tinctoria
Macová, Alena ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Kašparová, Marie (oponent)
Elicitace je jedna z metod pro zvýšení produkce sekundárních metabolitů v rostlinných kulturách. Tato práce zkoumá potencionální vliv elicitoru methylviologenu na produkci izoflavonoidů v suspenzní a kalusové kultuře Genista tinctoria L. Jako živné médium bylo použito médium dle Schenka a Hildebrandta s přídavkem růstových regulátorů 2,4-D 5 mg/L média a kinetinu 1 mg/L do média. Elicitor-methylviologen byl přidán ve formě roztoku v koncentraci c1 - 2,19·10-2 mol l-1 , c2 - 2,19·10-3 mol l-1 a c3 - 2,19·10-4 mol l-1 . Vzorky byly odebírány po 6, 12, 24, 48, 72 a 168 hodinách působení elicitoru. Kontrolní vzorky bez elicitoru byly odebírány v 6, 24, 72 a 168 hodině. Obsah izoflavonoidů v sušině i médiu suspenzních a kalusových kultur byl vyhodnocen pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie. Nejvyšší nárůst obsahu izoflavonoidů byl v kalusové kultuře zaznamenán u daidzeinu (8,5 mg/g DW) v 48 hodině po elicitaci methylviologenem v koncentraci c2 - 2,19·10-3 mol.l-1 a v koncentraci c3 - 2,19·10-4 mol l-1 (1,6 mg/g DW). Produkce genistinu, genisteinu a formononetinu po elicitaci byla mírně zvýšená nebo nulová oproti kontrole. Biochanin A se elicitovaných a kontrolních vzorcích téměř nevyskytoval. Nejvyšší hladina izoflavonoidů byla u suspenzní kultury naměřena v 48 hodině po působení elicitoru v...
|
|
|
Vliv methylviologenu na produkci sekundárních látek v in vitro kultuře Fagopyrum esculentum, odrůda Spačinski
Vaicová, Nicole ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Spilková, Jiřina (oponent)
Rostliny jsou důležitým zdrojem sekundárních metabolitů, které představují cenné přírodní látky využívané v mnoha oborech. Jedním ze způsobů, jak lze zvýšit jejich produkci, je metoda elicitace. V této práci byl studován vliv abiotického elicitoru methylviologenu ve třech různých koncentracích na produkci rutinu v kalusové a suspenzní kultuře Fagopyrum esculentum Moench variety Spačinká. Kultivace probíhala na živném médiu podle Murashigeho a Skooga s přídavkem růstového regulátoru kyseliny 2,4 - dichlorfenoxyoctové o koncentraci 1 mg/l. Vzorky byly odebírány v pravidelných časových intervalech, a to po 6, 12, 24, 48, 72 a 168 hodinách elicitace. Obsah rutinu byl analyzován pomocí metody HPLC. Maximální produkce rutinu (0,3 mg/g DW) byla zaznamenána v kalusové kultuře po 48 hodinách působení methylviologenu o koncentraci 2,1929.10-4 mol/l. V suspenzní kultuře nebyl zjištěn žádný nárůst obsahu rutinu po elicitaci methylviologenem. Součástí studie bylo i sledování uvolňování rutinu in vitro kulturou do živného média, to však nebylo prokázáno.
|
|
|
Vliv methylviologenu na produkci sekundárních látek v in vitro kultuře Fagopyrum esculentum, odrůda Pyra
Zajačíková, Pavla ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Kašparová, Marie (oponent)
Elicitace je jednou z metod používaných pro zvýšení produkce sekundárních metabolitů v in vitro kulturách. Předmětem této práce je hodnocení vlivu abiotického elicitoru methylviologenu (paraquat) na produkci flavonoidů v kalusových a suspenzních kulturách Fagopyrum esculentum Moench., varieta Pyra. Rostlinné kultury byly kultivovány na médiu podle Murashigeho a Skooga s přídavkem růstového regulátoru 2,4-D vkoncentraci 1 mg/l živného média.Elicitor byl přidávánveformě roztoku o třech různých koncentracích (c1=2,1929 · 10-4 mol/l, c2=2,1929 · 10-3 mol/l, c3=2,1929 · 10-2 mol/l). Účinek elicitace na produkci rutinu byl sledován v šesti časových intervalech: 6, 12, 24, 48, 72 a 168 hodin. Obsah rutinu byl stanoven pomocí HPLC analýzy. Suspenzní a kalusové kultury bez působení elicitoru rutin neprodukovaly. Ani po elicitaci nebyl zaznamenán statisticky významný nárůst produkce rutinu. Maximální obsah rutinu byl detekován v suspenzní kultuře po 12 hodinách působení elicitoru o koncentraci c2 a to 0,1 mg/g DW. Také uvolňování rutinu do živného média nebylo pozorováno.
|
|
|
Vliv methylviologenu na produkci sekundárních látek v in vitro kultuře Fagopyrum esculentum, odrůda Bambi
Vlachová, Veronika ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Karlíčková, Jana (oponent)
9 ABSTRAKT Předmětem této práce bylo hodnocení vlivu abiotccého elicitoru na producci secundárních metabolitů v in vitro culturách pohancy obecné. Cílem bylo zjisttt zda methylviologen zvyšuje producci rutnu v calusových a suspenzních culturách Fagopyrum esculentum Moench var. Bambi. Pocus byl proveden na culturách cultvovaných na živném médiu podle Murashigeho a Scooga s přídavcem 2t4-dichlorfenoxyoctové cyseliny (2t4-D) o concentraci 1 mg/l jaco růstového regulátoru. Ke culturám byl přidáván 1 ml ethanoliccého roztocu methylviologenu ve třech různých concentracích: c1 = 100t0 mg/100 mlt c2 = 10t0 mg/100 ml a c3 = 1t0 mg/100 ml a byly elicitovány po dobu 6t 12t 24t 48t 72 a 168 hodin. Ke controlním vzorcům (bez přídavcu elicitoru) byl přidán 1 ml ethanolu 96 % a vzorcy byly odebírány po 6t 24t 72 nebo 168 hodinách. Po uplynulé době byly cultury odebrányt vysušeny a uschovány pro pozdější stanovení obsahu rutnu. Předmětem práce byla i analýza vylučování rutnu do živného média. Obsah rutnu ve všech vzorcích byl později vyhodnocen pomocí HPLC. V této práci nebyl pozorován žádný zásadní nárůst v producci rutnu culturami pohancy po expozici elicitorem. Maximální obsah rutnut cterý byl detecovánt byl 0t1 mg/g DWt tedy spodní hranice detecovatelnostt a byl nalezen v suspenzních culturách ve třech případech; při...
|
|
|
Kultury léčivých rostlin in vitro - XV
Slavík, Marek ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Martin, Jan (oponent)
Předmětem této práce je hodnocení produkce sekundárních metabolitů v in vitro kulturách Hypericum perforatum L. po ošetření elicitorem. Cílem bylo zjistit, zda kyselina křemičitá jako abiotický elicitor zvyšuje produkci flavonoidů a hypericinu v in vitro kulturách Hypericum perforatum L. Pokus byl proveden na kalusových a suspenzních kulturách Hypericum perforatum L. za použití živného média dle Murashige- Skoog s přídavkem 10 mg. ml-1 naftyloctové kyseliny jako růstového regulátoru. Elicitor byl přidáván ve formě roztoku a o třech různých koncentracích (C1 = 10.4047∙10-3 mol l-1 , C2 = 10.4047∙10-4 mol l-1 , C3 = 10.4047∙10-5 mol l-1 ) a nechal se působit 6, 12, 24, 48, 72 a 168 hodin. Obsah flavonoidů a hypericinu byl stanoven HPLC analýzou. Uvolňování sekundárních metabolitů do živného média bylo také předmětem studia. Zvýšení produkce flavonoidů a hypericinu v kalusových kulturách po elicitaci nebylo pozorováno v žádné koncentraci. Maximální obsah flavonoidů v suspenzní kultuře byl detekován po 72 hodinách elicitace u koncentrace elicitoru c1, kde byl pozorován hyperosid. Nejvyšší produkce hypericinu v suspenzní kultuře byla detekována po 12 hodinách od začátku elicitace v koncentraci c1. Významné zvýšení hypericinu v suspenzní kultuře bylo i po 24 hodinách působní elicitoru o koncentraci c1....
|
host ::
RSS.